|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Zhodnocení výskytu a růstu jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Halfar, Jan
Jmelí bílé (Viscum album L.) je stálezelená poloparazitická rostlina, s velkým rozsahem hostitelských dřevin jak listnatých, tak jehličnatých. Jako původní druh je tato rostlina rozšířena po celé Evropě. Tato práce je v první části zaměřena jako literární rešerše, která zahrnuje popis jmelí bílého, obecnou charakteristiku jeho výskytu a vlivu na hostitelské dřeviny. Druhá část je zaměřena na průzkum vybraného území mezi obcemi Bělá a Chuchelná (okres Opava), kde se hodnotí míra napadení jednotlivých stromů, druhy napadených dřevin a jejich věk. Zároveň se na třech lokalitách v lesním porostu patřícím Lesy města Brno a.s., zjišťoval počet rostlin jmelí, jejich rozložení v koruně, a u nejstarších jedinců jmelí jejich věk a délka haustoria. V rámci této práce bylo zjištěno, že na lokalitě 1 se jmelí především vyskytovalo na borovici lesní, ale bylo zjištěno i na jedli bělokoré a lípě srdčité. Na lokalitě 1 jmelí začalo napadat borovici po 30. roku života. Jmelí u mladých porostů rostlo především na stromech s největším přírůstem v horní části koruny. Na základě těchto výsledků doručuji se v rámci péče o lesní porosty napadené jmelím soustředit během plánovaných probírek na 3. věkový stupeň a napadené jedince z porostu aktivně odstraňovat. Změna druhové skladby lesních porostů ve prospěch dřeviny vůči jmelí imunní je také jednou z možností, jak zabránit šíření jmelí na ohrožených lokalitách. Na lokalitě 2 se věk největších keříků jmelí se pohyboval od 9 do 18 let. Nejdelší měřené haustorium mělo délku 18 cm a bylo naměřeno u jmelí ve věku 17 let. Z výsledků měření byla zjištěna závislost mezi věkem jmelí a délkou haustorií. Znát délku haustoria je důležité v rámci ochrany dřevin při provádění ořezu větví. Na základě výsledků této práce proto doporučuji odstraňovat napadené větve ve vzdálenosti minimálně 30 cm od keříku jmelí, a to především u starších jedinců.
|
|
|
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
|
|
| |
|
|
Odezva růstu borovice lesní na klima v topograficky členité krajině Kokořínska
Fišer, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozsáhlé porosty borovice lesní Pinus sylvestris na topograficky členitém území Kokořínska představují ideální prostor ke studiu, jak rozdílně reagují stromy na klimatické proměnné v závislosti na stanovišti. Každé stanoviště se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které ovlivňují širokou škálu růstových faktorů. Je tedy důležité tyto rozdíly pochopit i z hlediska probíhajících klimatických změn, které ohrožují lesní ekosystémy i v rámci střední Evropy. Relativně suché prostředí silně propustného pískovcového území je ohroženo zvyšujícím se suchem, které může stresovat tamní populace borovice lesní. Vzorky z 20 ploch rozdělené do 4 kategorií na severní svahy, jižní svahy, plošiny a údolní dna by měly dostatečně pokrýt variabilitu zdejší členité krajiny. Korelace s klimatickými proměnnými stejně jako PCA analýza naznačuje, že největší rozdíly mezi růstem borovic jsou mezi plošinami a údolími, přičemž se jako hlavní limit růstu ukazují obecně sušší podmínky na exponovaných skalních plošinách, zatímco údolí vykazují největší závislost na teplotách na přelomu zimy a jara. Významnější rozdíly mezi severními a jižními svahy zaznamenány nebyly. Budoucí vývoj borovic na stanovištích citlivých na sucho je tak ohrožen v souvislosti s očekávaným častějším výskytem vln sucha, zatímco teplotní limity v údolích...
|
|
| |
|
|
Geografická charakteristika extrémních propadů růstu borovice lesní ve střední Evropě
Mík, Milan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá extrémní propady růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve střední Evropě. Studium významných negativních růstových anomálií (pointer years) je skrze vztah klima-růst jednou z metod zkoumání reakcí lesních porostů na probíhající klimatickou změnu. Dendrochronologická data pocházejí z Česka (23 lokalit) a Slovenska (4 lokality). Hlavní hypotézou diplomové práce bylo, že projevy extrémních růstových let odpovídají klimatickým anomáliím a mohou tak být vysvětleny geograficky. Mezi cíle patřilo 1) vytvořit pro každou z lokalit chronologii Cropperových hodnot popisující extrémní snížení růstu; 2) vysvětlit klimatické příčiny negativních Cropperových hodnot pro jednotlivé lokality; 3) určit geografické zákonitosti rozložení extrémních snížení růstu; 4) prostorově interpolovat extrémní snížení růstu. Výpočet Cropperových hodnot byl založen na metodě normalizace v plovoucím okně při zvolení délky okna 13 let na detrendovaných dendrochronologických datech 50letým kubickým splinem. Vytvořené chronologie byly korelovány s měsíčními klimatickými daty (teploty, srážky, SPEI). Dále byly určeny geografické zákonitosti rozložení propadů růstu pomocí hierarchické klastrové analýzy. Současně byly lokality klastrovány i v 17 nejextrémnějších růstových letech, které byly zároveň...
|
|
| |
|
|
Vytvoření a interpretace lokální letokruhové chronologie borovice lesní
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje studiu klimatických faktorů, které ovlivňují růst borovice lesní (Pinus sylvestris) v lokalitě u Rabštejna nad Střelou. Primárním cílem bylo určení omezujících faktorů růstu stromů a provedení dendroklimatické rekonstrukce. K tomuto účelu byly odebrány vzorky na dané lokalitě a vytvořeny stanovištní chronologie různými způsoby standardizace. Pomocí korelačních koeficientů byly určeny limitující faktory růstu a na základě nejvyšší korelace byla provedena rekonstrukce metodou regrese i škálování. Výsledky ukázaly silný vztah šířek letokruhů ke srážkám a vlhkostním poměrům především v letních měsících a v různých sezónách od dubna do srpna. Většina chronologií vykázala také pozitivní vliv únorových teplot. Pozorované letokruhové signatury v řadě případů dobře odpovídají různým klimatickým anomáliím. Pro nejsilněji korelovanou proměnnou byla spočtena dendroklimatická rekonstrukce pro období 1850 - 2016, kdy byla chronologie spolehlivá. Rekonstruované průměrné srážky dobře odpovídají klimatické řadě z Klementina i jiným srážkovým rekonstrukcím.
|
|
|
Pozůstatek lesa z přelomu glaciálu a holocénu: dendroekologická a paleobotanická rekonstrukce
Moravcová, Alice ; Šamonil, Pavel (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Pozůstatek lesa, který je tvořen subfosilními stromy borovice lesní, pohřbený ve vrstvách rašelinných sedimentů na severním okraji CHKO Křivoklátska ve středních Čechách představuje pro území České republiky zcela unikátní nález. Přináší nové možnosti pro rekonstrukci palaeoenvironmentálních a s ním spojených klimatických změn v průběhu pozdního glaciálu a časného holocénu. K datování subfosilních stromů bylo využito metody dendrochronologie a radiokarbonového datování. Na základě výsledků radiokarbonového datování lze určit existenci lesního porostu do období přibližně 12000 - 10300 cal yr BP. Výsledky dendrochronologického datování poskytly dvě kontinuální časově neukotvené chronologie. Chronologie RD4, která je dlouhá 200 let, pochází z mladšího dryasu. Chronologie RD6, dlouhá 300 let, pochází z období preboreálu. Letokruhová analýza přinesla poznatky o růstové dynamice lesního porostu. Hydrologický režim byl identifikován jako hlavní disturbanční faktor, který ovlivňoval růst stromů. Dokládají to synchronní fáze poklesů v růstu u synchronizovaných letokruhových sérií. Vysoká hladina spodní vody byla i hlavním příčinou jejich zániku, což nasvědčují výsledky makrozbytkové analýzy. Působení hydrologického režimu bylo do značné míry ovlivňováno mikrostanovištními rozdíly v topografii, což je...
|
host ::
RSS.